APOLLO

LifeApollo2020

Základní informace

Název projektu: Ochrana jasoně červenookého v Polsku, Česku a Rakousku / Conservation of Parnassius apollo in Poland, Czechia and Austria
Akronym projektu: LifeApollo2020
Číslo projektu: LIFE20 NAT/PL/0151
Projektové schéma: NATURE
Trvání projektu: 1. 9. 2021 - 31. 3. 2028

 

Partnerská struktura

Program LIFE

Projekt LifeApollo2020 spojuje výzkumné pracovníky, chráněná území, ochránce přírody a další důležité zúčastněné strany, aby se zabývali ochranou ohroženého druhu motýla jasoně červenookého v kontinentálním bioregionu Rakouska, České republiky a Polska.

Cíle projektu:

  1. Obnova populací motýla jasoně červenookého (Parnassius apollo) ve 3 funkčních oblastech: Sudety, Bílé Karpaty a Rakouské Alpy
  2. Založení tří nových motýlích chovných stanic, kde jsou jasoni chováni k vypuštění do přírody
  3. Vytvoření alespoň 40 nášlapných kamenů (stepping stones) na podporu migračních koridorů jasoně červenookého mezi funkčními oblastmi
  4. Zvýšit ochranu rozmnožovacích a potravních stanovišť jasoně červenookého
  5. Vypracovat ucelenou strategii ochrany druhů na kontinentální úrovni bioregionu, která zahrnuje Breeding Manual a Species Action Plan
  6. Zvyšování povědomí a společenského závazku k ochraně a údržbě stanovišť jasoně vytvořením tzv. Apollo zahrad a pořádáním místních komunitních akcí

O projektu

Úbytek hmyzu je jedním z nejopomíjenějších, a přitom nejzásadnějších výzev ochrany přírody. Za posledních 30 let poklesl výskyt hmyzu v celé střední Evropě o 75 %, což má zásadní negativní dopad nejen na opylování rostlin, ale i na (v potravním řetězci navazující) přežití ptáků, netopýrů, ježků, obojživelníků, plazů, i samotného člověka. Pokud se však zaměříme na ochranu klíčových druhů pro konkrétní ekosystém, máme vyhráno na téměř všech úrovních ochrany biodiverzity včetně ochrany zdraví člověka.

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) jakožto bioindikátor představuje ideálního kandidáta na pozici deštníkového druhu, který pomůže zastřešovat ochranu dalších druhů a to nejen hmyzu, ale také obojživelníků, plazů, ptáků a celých ekosystémů.

LifeApollo2020 vzniká na území českých Krkonoš sice pod naší záštitou, nicméně podílí se na něm aktivně i další organizace v rámci celé ochranářské skupiny JARO. Současně projekt realizujeme i v úzké spolupráci s dalšími státními (např. správy národních parků) a nevládními organizacemi z Polska a Rakouska. A také v širší spolupráci s desítkami dalších partnerů – např. odbornými vědeckými společnostmi, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Štátnou ochranou prírody na Slovensku včetně mnohých správ Chráněných krajinných oblastí, vlastníky dotčených pozemků, školami, některými firmami a řadou dalších.

Jasoň červenooký

Tento nepřehlédnutelný motýl z čeledi otakárkovitých (Papilionidae) a rodu jasoňů (Parnassius) patří mezi ty nejohroženější v Evropě, jeho početnost se za posledních 25 let snížila o 20-50 %. V důsledku toho byl jako první zástupce hmyzu zařazen na seznam CITES. V Evropě je podle IUCN označen jako „zranitelný”, v ČR jako „vyhynulý”.

Dříve se vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech území ČR, zejména na horách a v podhůří. Na poslední známé lokalitě u Štramberka vyhynul ve 30. letech 20. století. Na vině je především zarůstání lokalit po omezení pastvy, či jejich spontánní nebo záměrné zalesňování a jejich fragmentace v důsledku lidské činnosti. V roce 1986 byli u Štramberka vysazeni motýli původem ze Slovenska, slabá populace se na několika lokalitách v okolí udžela dodnes.

Jedná se o helioilní druh, což znamená, že jsou dospělí motýli aktivní především v období největšího slunečního svitu. Létají pomalým, třepetavým letem nízko nad zemí, často usedají a sají nektar. Sedící motýl při vyrušení prudce roztahuje křídla a zastrašuje nepřítele odhalením červených ok na zadních křídlech. Jeho životní cyklus je jednogenerační, dospělci létají od poloviny června do počátku srpna. Živnou rostlinou housenek ve střední Evropě představuje především rozchodníkovec velký (Sedum maximum) a rozchodník bílý (Sedum album).

Projektové území

Náš šestiletý projekt se soustředí na pomoc nejohroženějším středoevropským populacím a jejich obnovu ve třech hlavních oblastech - v Sudetech (na české i polské straně Krkonoš), Bílých Karpatech a Rakouských Alpách.

Na krkonošských lokalitách (celkem 30 ha) se pokusíme vytvořit optimální biotop s blokovanou sukcesí a potenciálně také pastvou. Úprava terénu, strhávání drnu a manipulace se zeminou obecně bude prováděna za pomocí těžké techniky.

Práce budou zahrnovat odstraňování náletu, sečení trávy, odklízení biomasy a stavbu malých zídek. Plánujeme pomoci šířit místní druhy hostitelských rostlin, jako je rozchodníkovec velký (Sedum maximum), podle možností také rozchodník bílý (Sedum album) a rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare).

V projektu budou připraveny podklady pro zhodnocení vhodnosti biotopů v rámci území Krkonoš na polské i české straně.

Aktivity a výstupy

V jednotlivých zemích vzniknou chovná zařízení pro návrat jasoňů na zvolené lokality. Současně se budeme snažit pomoci s aktivní ochranou tohoto druhu i v Polsku, na Slovensku, Rakousku a možná i v Německu, Francii atd. Nedílnou součást projektu tvoří genetický výzkum druhu a snaha o co největší zachování (středo)evropského genofondu.

Zcela zásadní význam projektu představují naše snahy o obnovu přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. Čekají nás proto náročné likvidace náletových dřevin, revitalizace někdejších druhově mimořádně bohatých luk s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy. A také další klíčová opatření nahrazující původní přírodní děje a procesy, které zvýší kvalitu vybraných stanovišť i pro celou řadu dalších vzácných a ohrožených druhů.

Oblasti výskytu jasoňů se budeme navíc snažit propojit tzv. „nášlapnými kameny” (tranzitními stanovišti s takovým složením rostlin, které podporují výskyt druhu), vytvořenými na podporu migračních koridorů. Za účelem propagace projektu a environmentální osvěty vzniknou tzv. „jasoní zahrady" a budou probíhat místní komunitní akce jako exkurze a přednášky. Vznikne také ucelená strategie na ochranu středoevropské populace jasoně červenookého zahrnující Species Action Plan a Breeding Manual.

Zkušenosti a spolupráce

ČSOP Hradec Králové je součástí Ochranářské skupiny JARO, která studuje a sleduje motýly v České republice od roku 1972, v zahraničí od roku 1991 (podrobněji ZDE). Někteří členové dnes také oficiálně zastupují Českou a Slovenskou republiku v Butterfly Conservation Europe. Díky bohatým zkušenostem s péčí o biotopy, záchrannými chovy motýlů a jejich repatriacemi úspěšně obnovujeme populace některých druhů, které na lokalitách původně vymřely. Týká se to např. okáče skalního, okáče šedohnědého nebo hnědáska květelového. Spolupracujeme též na aktivní ochraně (s využitím jedinců ze záchranných chovů) okáče ovsového, hnědáska osikového, modráska komonicového a celé řady dalších mimořádně ohrožených druhů. Od roku 2012 se aktivně podílíme na ochraně největší populace jasoně červenookého na Slovensku a o od roku 2019 pomáháme zajistit vybrané populace v tyrolských Alpách, kde jsme obnovili 15 - 20 ha alpských motýlích strání (více na jaro-at.at).

Vždy se snažíme úzce spolupracovat s těmi nejlepšími odborníky, ať už z akademických pracovišť včetně entomologických nebo botanických ústavů, řady univerzit, vědeckých společností včetně České společnosti entomologické nebo Společnosti pro ochranu motýlů, státní ochrany přírody od Ministerstva ŽP, přes správy národních parků a chráněných krajinných oblastí až po lokální úřady životního prostředí a to i v mezinárodním kontextu. Projekt LifeApollo2020 proto ještě více prohloubí spolupráci mezi výzkumnými pracovníky, chráněnými území, ochránci přírody, veřejností a dalšími důležitými zúčastněnými stranami.

Jak pomoci

Projekt je financován z 60 % Evropskou unií, zbytek je zajišťován z vlastních zdrojů, kofinancováním našimi partnery a dobrovolnickou prací. V budoucnu bude také možnost zapojit se na bázi dobrovolnictví.



Kontakt:
Bc. Tereza Macečková - koordinátorka projektu
info@skupinajaro.cz
+420 608 271 234